Po celém světě existuje mnoho různých vydání Bhagavad-gíty, bohužel o žádné z nich se nedá říci, že je autoritativní. Protože autor každé z nich vyjadřuje v komentářích svoje vlastní názory, aniž by bral v potaz ducha Bhagavad-gíty takové, jaká je.

Duch Bhagavad-gíty je zmíněn v ní samotné. Podobně jako když chceme brát konkrétní lék, musíme následovat konkrétní návod k použití na štítku tohoto léku. Nemůžeme lék užívat na základě našeho vlastního rozmaru nebo rady přítele. Můžeme ho užívat pouze podle autorizovaného návodu na obalu léku od výrobce nebo pokynů lékaře. Podobně Bhagavad-gítá musí být také přijímána na základě autority toho kdo ji vyřkl. Tedy takovou, jaká je.

A Bhagavad-gítu vyřkl samotný Pán Krišna. Je zmíněn na každé stránce Bhagavad-gíty jako Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagaván. Samozřejmě, slovo Bhagaván, je občas vztahováno k nějaké mocné osobě, nebo nějakému mocnému polobohu, ale zde se slovo Bhagaván vztahuje přímo ke Krišnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Měli bychom vědět, že Šrí Krišna je přijímán všemi áčárji, jakou jsou Šankaráčárja, Rámánudžáčárja, Madhváčárja, Nimbárka Svámí, Šrí Čaitanja Mahāprabhu a mnoho dalších.

V Indii je také mnoho hodnověrných učenců a áčárjů, autorit védského poznání. Všichni z nich, počínaje Šankaráčárjou, přijímají Šrí Krišnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Pán samotný také ustanovuje sám sebe jako Nejvyšší Osobnost Božství v Bhagavad-gítě. A je tak přijímán v Brahmá-Samhitě a ve všech Puránách, zejména v Bhágavata Puráně: krišnas tu bhagaván svajam (ŠB 1.3.28):

été čámša-kaláh pumsah
krišnas tu bhagaván svajam
indrári-vjákulam lókam
mridajanti jugé jugé

Všechny uvedené inkarnace jsou buď úplné části nebo části úplných částí Pána. Pán Šrí Krišna je však prvotní Osobnost Božství. Inkarnace se zjevují na těch planetách, kde bezbožní lidé svým chováním způsobují nepokoje. Pán přichází, aby ochránil zbožné.

Proto přijímáme Bhagavad-gítu takovou, jaká je na základě autority Nejvyšší Osobnosti Božství samotné. Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gíty je řečeno. (Bg 4.1.-4.3.):

šrí-bhagaván uváča
imam vivasvaté jógam
próktaván aham avjajam
vivasván manavé Praha
manur ikšvákavé ’bravít

Pán Šrí Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto neměnnou vědu o józe jsem vyložil bohu Slunce Vivasvánovi, Vivasván ji předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom sdělil Ikšvákuovi.

évam parampará-práptam
imam rádžaršajó viduh
sa kálénéha mahatá
jógó naštah paran-tapa

Tak byla tato svrchovaná věda získávána v řetězci učednické posloupnosti, a touto cestou ji vždy pochopili svatí králové. Časem však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena.

sa évájam majá té ’dja
jógah próktah purátanah
bhaktó ’si mé sakhá čéti
rahasjam hj étad uttamam

Dnes tutéž dávnou vědu o vztahu s Nejvyšším vykládám tobě, protože jsi Můj oddaný a také Můj přítel, a můžeš tedy proniknout do jejího transcendentálního tajemství.

Pán tedy říká Ardžunovi „Tento jógový proces, Bhagavad-gítá, byl poprvé vyřknut Mnou bohu slunce, potom bůh slunce ho předal Manuovi. Manu ho předal Ikšvákuovi, a tímto způsobem, prostřednictvím duchovní posloupnosti mistrů a žáků, z jednoho na druhého, přichází tento jógový proces. Postupem časů se ovšem zdá, že bylo toto poznání ztraceno. Proto ti předávám přímo ten samý jógový proces znovu, ten samý prastarý jógový proces Bhagavad-gíty. Protože ty jsi můj oddaný a můj přítel, proto tomu můžeš porozumět.“

Takto Šrí Krišna jmenoval Ardžunu jako první osobu parampary, protože stará parampará nebo-li žákovská posloupnost byla přerušena. Proto ustanovil tuto paramparu znovu se stejným poznáním, které bylo kdysi předáno bohu slunce.

Je nesmírně důležité přijímat poznání v autorizované žákovské posloupnosti – parampaře. Pak je zaručeno, že poznání je původní, autoritativní a úplné.

Vezměme si například hinduisty, jak přijímají védské poznání jako úplné. Kravský trus je zvířecí stolice. Pokud se někdo podle smriti neboli védského poznání dotkne zvířecí stolice, musí se umýt, aby se očistil. Ale kravský trus je ve védských písmech považován za čistý. Dokonce se používá na očištění nečistých věcí a míst.

Někdo může namítnout, že na jednom místě se říká, že zvířecí trus je nečistý, a na jiném místě se říká, že kravský trus, který je také trusem zvířete, je čistý. To se může zdát rozporuplné, ale protože se jedná o védský pokyn, přijímáme ho pro praktické účely do našeho života, a tím se nedopouštíme žádné chyby. Chemik a vědec Lal Mohan Ghosa velice podrobně analyzoval kravský trus a zjistil, že má silně antiseptické vlastnosti. Podobně pak ze zvědavosti analyzoval i vodu z Gangy, a se stejným výsledkem. Védské poznání považujeme za úplné, protože neobsahuje žádné nedokonalosti a chyby. A Bhagavad-gítá je esencí veškerého védského poznání. Védské poznání je neomylné, protože sestupuje skrze bezchybnou žákovskou posloupnost. Není to výsledek výzkumu nebo-li vzestupného získávání informací. Naše výzkumná práce je nedokonalá, protože vše zkoumáme svými nedokonalými smysly, a tak i výsledky takové práce jsou nedokonalé. Nikdy to nemůže být dokonalé. Proto musíme přijmout dokonalé poznání, které sestupuje tak, jak je popsáno v Bhagavad-gítě (BG 4.2.):

évam parampará-práptam
imam rádžaršajó viduh
sa kálénéha mahatá
jógó naštah paran-tapa

Tak byla tato svrchovaná věda získávána v řetězci učednické posloupnosti, a touto cestou ji vždy pochopili svatí králové. Časem však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena.

Z toho důvodu musíme získávat poznání z pravého zdroje v duchovní posloupnosti mistrů počínaje samotným Nejvyšším Pánem. Bhagavad-gítá byla vyslovena samotným Pánem. A Ardžuna, student, který vyslechl Bhagavad-gítu, ji přijal takovou, jaká je, bez jakýchkoliv změn.

Stejně tak se nemůže cokoliv měnit nebo přijmout jen určitou část Bhagavad-gíty a jinou odmítnout. Bhagavad-gítá musí být přijata bez jakýchkoliv interpretací, změn a něčí osobní náladové mentální spekulace. Měla by být přijímána jako nejdokonalejší védské poznání, které se získává z transcendentálního zdroje, protože první slovo bylo vyřčeno Nejvyšším Pánem osobně. Slova vyřčená Nejvyšším Pánem se nazývají apaurušéja (nepochází od člověka), nebo-li nepochází od žádné bytosti, která podléhá čtyřem nedokonalostem.

Každá živá bytost z tohoto materiálního světa má čtyři nedokonalosti:

• Dopouští se chyb
• Podléhá iluzi
• Podvádí ostatní
• Má nedokonalé smysly

S těmito čtyřmi chybami nelze poskytnout bezchybné informace o Absolutní pravdě. Védské poznání proto funguje na jiném základě. Védské poznání bylo jako první vyjeveno v srdci Brahmy, první stvořené bytosti a Brahmá toto poznání předal dál svým synům a učedníkům v původní podobě tak, jak jej obdržel od Nejvyššího Pána. Pán, který je púrnam nebo-li všedokonalý, nemůže být nikdy pod vlivem zákonů hmotné přírody. Proto by každý měl být natolik inteligentní, aby věděl, že nikdo kromě Pána v tomto vesmíru nic nevlastní.