CHRÁMové akce
CO SE U NÁS ODEHRÁVÁ?
ZÁBAVA I PRO NEJMENŠÍ
OSLAVY A FESTIVALY
LAHODNÉ VEGETARIÁNSKÉ HOSTINY
NEDĚLNÍ PROGRAMY
UCTÍVÁNÍ BOŽSTEV
NASLOUCHÁNÍ PRASTARÉMU POZNÁNÍ
TRADIČNÍ VÉDSKÉ OBŘADY
ZPĚV A TANEC
OHŇOVÉ OBĚTI
NEDĚLNÍ HOSTINY
Srdečně vás zveme na Pravidelné nedělní programy
Každou neděli pořádáme veřejné programy od dvou hodin odpoledne. Na programech se můžete těšit na zpěv Hare Krišna mahá-mantry za doprovodu tradičních indických nástrojů. Tato mantra meditace, zpěv Hare Krišna mahá-mantry je součástí jógového procesu zvaného bhakti-jóga, který je doporučován pro tento věk Kali. Smyslem mantra meditace je pozorně zpívat a naslouchat. Mantra je složeninou dvou slov, manas – mysl a trájaté – osvobodit. Mantra má tedy moc osvobodit naši mysl od hmotného pojetí života. Zpěvem Hare Krišna mahá-mantry a pozorným nasloucháním této vibraci můžeme již v tomto životě dosáhnout dokonalosti, štěstí, vnitřního klidu a vyrovnanosti.
Další součástí programu je přednáška z Bhagavad-gíty takové, jaká je, na témata karma, reinkarnace, mysl, vědomí, smysl života, Bůh, duše, atd… Důležitou součástí studia duchovní filozofie je nejen si o samotě číst, ale naslouchat od druhých, a dotazovat se.
Třetí část nedělního festivalu je bohatá, lahodná, vegetariánská hostina. Hnutí Hare Krišna je svojí kuchyní známé po celém světě. Jak se říká, láska prochází žaludkem, proto neváhejte a přijďte ochutnat speciality indické kuchyně, do kterých se skutečně zamilujete. V chrámu si rovněž můžete zakoupit duchovní literaturu a další devocionální předměty.
Vegetariánská restaurace
S třicetiletou tradicí!
Ve dvoupodlažní budově v čistém a klidném prostředí ve středu rušného velkoměsta, v blízkosti pražských kulturních památek, největších městských nákupních center a řeky Vltavy, můžete ochutnat rozličné druhy indických specialit a lahodná jídla nejrozmanitějších chutí starodávné orientální kuchyně.
Nabízíme bohaté a pestré menu složené z nejrůznějších chodů, velký výběr netradičních sladkostí a navíc – přídavky zdarma. Za poslechu meditativní hudby se můžete nejen výborně najíst, ale také příjemně uvolnit a zarelaxovat.
HARINÁM
ZPĚV MANTER V PRAŽSKÝCH ULICÍCH!
Již TŘICET let pořádáme pravidelně průvody každou středu a pátek od čtyř hodin. Začátek je v Praze u Obecního domu na náměstí Republiky, pokračujeme přes Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, Karlův most a končíme opět na náměstí Republiky. K průvodu se může připojit každý. Zazpívat si, zatančit a okusit tak radost a štěstí, které s sebou automaticky přináší zpěv Hare Krišna mahá-mantry.
Zpěv Hare Krišna mahá-mantry v ulicích, doprovázen tradičními indickými nástroji má své kořeny v Indii, kde jej zavedl a začal praktikovat Šrí Čaitanja Maháprabhu přibližně před pěti sty lety jako snadný způsob seberealizace v tomto věku Kali. Jak víme z védské literatury, nejsme toto hmotné tělo složené z kostí, svalů, krve, masa a žluči. Jsme duše, která se od této hmoty liší. Duše, která toto hmotné tělo pouze obývá, stejně jako řidič dočasně setrvává ve svém automobilu. V důsledku ztotožňování se s tělem ovšem duše trpí a zapomíná na své původní postavení. Díky této mahá-mantře Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare, Hare Ráma Hare Ráma Ráma Ráma Hare Hare se naše srdce očišťuje od hmotného pojetí života ztotožňování se s hmotou. Jakmile živá bytost přijde do styku s mahá-mantrou, ať zpěvem či pouhým nasloucháním, automaticky zažívá přirozenou radost a štěstí. Pomocí této mantry se může postupně vrátit zpět do svého původního konstitučního postavení.
zakladatel áčÁrja
Jeho Božská milost A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda
Založených chrámů
LET
ROZDANÝCH KNIH
Šríla Prabhupáda se poprvé setkal se svým duchovním mistrem v roce 1922, když šel spolu se svým přítelem na jeho přednášku. Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí mu tehdy sdělil, že by měl kázat nauku o oddané službě a šířit misi Čaitanji Maháprabhua v anglickém jazyce. Na Šrílu Prabhupádu udělalo setkání veliký dojem, proto přijal již tenkrát Šrílu Bhaktisiddhántu Sarasvatího Thákura za svého duchovního mistra ve svém srdci a v pozdějších letech od něj přijal také zasvěcení. Při několika dalších setkáních kladl Bhaktisiddhánta Sarasvatí vždy veliký důraz na tisk knih, otevírání chrámů a před svým odchodem z tohoto světa dal Šrílovi Prabhupádovi znovu pokyn, aby kázal tuto filozofii v angličtině. Šríla Prabhupáda se již v té době snažil naplnit pokyn svého duchovního mistra tím, že v roce 1944 začal vydávat časopis v angličtině s názvem Back to Godhead, kde do hloubky a vědecky rozebíral problémy civilizace a díval se na ně z pohledu písem a duchovního poznání. V té době žil Šríla Prabhupáda ještě se svojí rodinou a věnoval se obchodu.
Když jeho děti vyrostly, odešel v roce 1951 do ústraní a všechen svůj čas věnoval kázání a přípravám pro překlady svých knih. V roce 1959 přijal sannjás – životní stav odříkání, a postupně začal pracovat na psaní prvních třech dílů Šrímad Bhágavatamu. Protože v Indii nikdo příliš velký zájem o toto transcendentální poznání o bhakti józe nejevil, v roce 1965, tedy ve svých 70 letech, se rozhodl Indii opustit a odjel do Ameriky, aby mohl naplnit pokyn svého duchovního mistra. S nezlomnou vírou ve svaté jméno a s meditací nad pokyny svého duchovního mistra nasedl 13. srpna na palubu lodi Jaladuta. A tak sám, bez jakýchkoliv hmotných předpokladů na úspěch, bez známostí a téměř bez financí, s pár osobními věcmi a s prvními výtisky Šrímad Bhágavatamu vyplul na dlouhou cestu do Ameriky. Při 36denní plavbě na lodi přes oceán měl Šríla Prabhupáda vážné zdravotní potíže. Prodělal dva těžké srdeční infarkty a potýkal se s mořskou nemocí.
Po příjezdu do New Yorku viděl dopady globalizace a industrializace na moderní společnost, která ztratila zájem o jakoukoliv filozofii o Bohu. Na společnost uzavřenou v nekonečném koloběhu vydělávání a utrácení peněz za smyslový požitek v podobě nedovoleného sexu, jedení masa, intoxikace a hazardu. Bez žádného vyššího cíle života. S obrovským soucitem s každou živou bytostí začal okamžitě usilovat o rozšíření nauky o oddané službě po celém světě. Zpočátku se sám toulal mrazivými newyorskými ulicemi a přespával v jedné pronajaté kanceláři. Dnem i nocí hledal příležitost k předávání této prastaré moudrosti každému, kdo byl ochotný naslouchat, a mezi tím neustále pracoval na překladech svých knih. Jednoho dne, kancelář, která mu byla domovem, dokonce někdo vykradl a odnesl odtud jeho psací stroj spolu s ostatními věcmi. Přes všechny úskalí a starosti se ale Šríla Prabhupáda nikdy nevzdal, nikdy nepolevil, a i když mu bylo už přes sedmdesát let, projevoval neuvěřitelnou životní sílu a energii, která chybí leckterým mladým lidem.
REFERENCE
